Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vysoká škola aneb "Zpátky ve druhém ročníku!"

Prázdniny skončily. Je šest hodin ráno a můj starý komunistický budík drze vyřvává na celý pokoj nějaký prastarý hit z hitparád dávno zapomenutých, který mu podstrčila rádiová stanice neznámého jména.

PONDĚLÍ: 

"*, to zas bude den!" Můj ostrý a po ránu velice protivný jazyk je opět v ráži. Přes zalepená víčka marně hledám cestu do koupelny. První myšlenka, musím si sehnat někde nový budík. Druhá myšlenka, co to je zase za divnou stvůru v zrcadle? Hřeben. Kde mám hřeben? Jo, tady. Kartáček? Hmm. Cesta do kuchyně. Co bude na snídani? Tvrdý rohlík nebo tvrdší rohlík? Tvrdý rohlík zajezený ještě tvrdším rohlíkem lehce pomazaný pomazánkovým (a lehce mazaným!) máslem. O pár minut později se vydávám na cestu do Ostravy. Ta velká myšlenka, která mě napadla včera: "Já se tak těším do školy! Už abych tam byl!", mi najednou připadá velmi vzdálená. 

Schody, všude samé schody! Šlapat do třetího patra? Ani mě nehne! Já ještě spím! Opak je však pravdou v momentě, kdy otevírám dveře do učebny a probodává mě pohled vyučujícího. Dobrý den, rád Vás opět po roce vidím a moc se těším, jak budu POCTIVĚ chodit na Vaše přednášky a dozvím se něco "nového"! Usedám do poslední lavice a PEČLIVĚ poslouchám veškeré informace, které nám dává. Tak pečlivě, že mi občas ze samé pozorností spadne nějaká ta pastelka na zem v zuřivé snaze o vymalování naprosto debilního SantoMickeyMouseova obleku! Ano, pochopili jste správně, mojí velkou vysokoškolskou vášní jsou omalovánky !!! Zvednu hlavu pouze v momentě, kdy se dostane k pasáži o tom, co SKUTEČNĚ nemá rád: pozdní příchody. Proč se dívá mým směrem? Přišel jsem pozdě jenom o celých 20 minut! Akademická čtvthodinka. Pro umělce-amatéry mého kalibru je to akademická dvacetiminutovka. Naštěstí přichází na řadu první učivo mnou velice oblíbené, odkládám tedy omalovánky, pečlivě schovávám pastelky a střídám vše za propisku a sešit. Per to do mě, ať je po mě !!!

 

ÚTERÝ: 

Haha, chyták, v úterý do školy nechodím !!! Volný den přesto strávím studiem: kytary, internetu a pivního moku - velice lahodné !!!

 

STŘEDA:

Středa již tak lahodná nebyla. Vstal jsem na své poměry celkem brzo, přesto se stala velice nemilá událost: autobus mi ujel přímo před nosem. Můj drahý a krásný telefon značky Sony Ericsson, řada Cybershot, se snaží mé působení na vysoké škole značně omezit. Partizán jeden ošklivý! Ukazuje schválně špatný čas a on mi ještě zarytě tvrdil, že je teprve 9:40 a mám čas tři minuty, autobus mi zdárně odjíždí. Chytl jsem krátký záchvat vzteku, posouvám čas o pět minut dopředu a vracím se domů. Dnes již návštěva školy opravdu nemá smysl. Hlavně mě mrzí, že jsem přišel o šťavnatý materiál do tohoto článku. Později se dozvídám, že to stejně za moc nestálo, Hrobníka nahradil nějaký mladý kluk a ten je prý hrozně v pohodě. Zkouška bude zadarmo? Určitě ne! Příští týden tam pro jistotu nepůjdu opět. Zdá se Vám, že chodím do školy jako do houslí? Tak to počkejte, co se dozvíte o čtvrtečním školním dnu!

ČTVRTEK:

Na tom telefonu je něco opravdu divného. Přišel jsem na autobus o tři minuty dříve - a on zrovna přijel! To si mám posunout čas o deset minut, abych se srovnal s úžasným a velice specifickým MHD časovým harmonogramem řidičů? Jestli čas jsou peníze, tak havířovský podnik velice rychle zkrachuje. Ve škole mě vítá nadšení mých drahých spolužáků, že se taky v té škole občas ukážu! Já jsem v tom přece nevinně! Ranní přednáška trvala necelých 15 minut. Jediné, co zde stojí za zmínku, je nadšení profesora nad třemi holkami ve skupině. "Co se Vám stalo, že jste šly na energetiku?"

O pár minut později sedíme u bufetu, koukáme na film (další vyučovací hodina začíná až ve tři hodiny odpoledne, proto teď dopíšu tento článek a půjdu se nějakým způsobem zabavit). Netrvá však dlouho a ve vzduchu se objeví zcela náhle a zcela nečekaně velice zajímavá filosofická otázka: "Jdeme na jedno do Mukade?"

Zamyslím se a říkám: "Sakra, lidi, je teprve první týden školy! Čtvrtý den! Devět hodin ráno, proboha!", zatímco se hrabu v peněžence a počítám drobné. "Ukecali jste mě. Normálně bych nešel. Příští týden půjdeme zase, ok?" Venku se zasmějeme, protože zjistíme, že z nás 50 energetiků jde 8 na pivo, další tři příjdou později a ostatní a) ve škole nejsou b) nehodlají být c) pijou v jiné hospodě d) nepijou pivo a prostředí hospody jim vadí. Mám náš obor rád! Mám rád vysokoškolský život!

 

První školní týden je u konce. Tento článek si odhlasovali mí přátelé na Facebooku, tak jsem jim tedy vyhověl (a doufám, že úspěšně!). Napište mi do diskuze Váš názor. V poslední době mé články nemají moc velký úspěch a nedostávám dostatečné množství kritiky, abych se mohl pro příště zlepšit. Ocením jakoukoliv reakci. Taktéž ocením jakýkoliv nápad na libovolné téma, které mám podrobně rozebrat či napsat svůj názor na věc. Vím, že na iDnes letí politické články, kterých je tady snad milión a pořád je to jedna a ta samá písnička, spousta vševědů si tady vylévá několikrát týdně své podivuhodné myšlenky a nikam to nevede. Nedostanu-li nějaký jiný nápad, najdete v příštím článku můj pohled, jak by měl vypadat ideální stát. Naprostá utopie, věřte mi. To bude teprve kritiky! Už se těším!

 

Hezký zbytek dne a mějte se rádi.

Autor: Jakub Kunčický | čtvrtek 20.9.2012 11:35 | karma článku: 11,32 | přečteno: 820x
  • Další články autora

Jakub Kunčický

Malá rekonstrukce

Původní název článku zní "Co nás ve škole nenaučí aneb Nejlepší peeling je samolepicí tapetou". Smělý a jednoduchý plán na zkrášlení kuchyně se během pár hodin stává noční můrou. Co se stalo? VŠECHNO!

21.8.2019 v 10:15 | Karma: 13,38 | Přečteno: 322x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Definice dospělosti

Úderem osmnácté jsme zařazeni mezi dospělé jedince. Od tohoto okamžiku jsme zodpovědní pouze za své vlastní činy - ovšem ne každý z nás se k této zodpovědnosti postaví čelem.

17.5.2019 v 10:30 | Karma: 13,31 | Přečteno: 413x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Píšu, tedy jsem!

Velkospotřebitel propisek. Každý prázdný kousek papíru je v nebezpečí. Myšlenky, nápady, iluze, citáty. Blog je jen další z mnoha terapií pro mé splašené, nemocné prsty. Budu psát do poslední chvíle; i na smrtelné posteli.

16.12.2018 v 12:34 | Karma: 10,66 | Přečteno: 227x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

O kočkách a lidech

Toto není něžný článek vychvalující kočky až do nebes. Nenajdete zde jejich fotky ani vtipné historky o společném soužití s nimi. Bude to tvrdé. Hodně tvrdé! Kočkomilům vstup zakázán.

9.12.2018 v 13:11 | Karma: 16,36 | Přečteno: 554x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Tichá domácnost

Kdykoliv se vrátím z práce domů, nenápadně po mně pokukuje. Jsem z toho lehce nervózní; normálně se mi to totiž nestává. Snažím se ignorovat její smyslný pohled a odcházím do svého pokoje.

2.12.2018 v 8:15 | Karma: 16,45 | Přečteno: 648x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Stavy zvané odvykací

Zelený papír, nedbale přilepený na ledničce, hlásá hlubokou myšlenku: "Přestal jsem kouřit, protože jsem se rozhodl zůstat na tomto světě o něco déle ...."

30.7.2018 v 14:48 | Karma: 17,11 | Přečteno: 413x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Tři svatby

Za poslední rok jsem měl to štěstí zúčastnit se tří různých svateb - a pokaždé v jiné roli. Z každé z nich jsem si odnesl zážitky na celý život. Nabízím výlet do světa, kde si lidé říkají "ano" a vstupují do svazku manželského.

17.6.2018 v 12:48 | Karma: 15,10 | Přečteno: 521x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Setkání

Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.

17.10.2017 v 22:35 | Karma: 8,93 | Přečteno: 226x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Konec roku

Jeden z nejtěžších a nejnabitějších roků v mém životě, který si zaslouží zvěčnit formou velkého shrnutí na mém osobním blogu.

31.12.2016 v 16:16 | Karma: 16,67 | Přečteno: 342x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Neskákejte pod vlaky!

Já vím, že ten život stojí za zlámanou berlu, ale nechat se nakrájet do nádražního guláše opravdu není příliš důstojný způsob jak opustit tento svět. Lidi, sakra, neskákejte pod vlaky!

22.11.2016 v 17:15 | Karma: 18,81 | Přečteno: 553x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Názorová osamělost

Ztrácím iluze. Ideály jako rodina, věrnost, upřímnost, cílevědomost a tvrdá práce na sobě samém dostávají jednu ránu za druhou. Co můžu udělat pro to, aby se lidé k tak důležitým věcem vrátili a přestali se k nim obracet zády?

6.11.2016 v 10:45 | Karma: 16,85 | Přečteno: 397x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Vzkaz neznámé dívce

Jednou přijde den, kdy se potkáme. Už od prvního pohledu si padneme do oka. Vše okamžitě zapadne do sebe. Nedokážu říct, kdo koho osloví jako první, ale vím, že to bude osudové setkání. Chtěl bych ti říct něco důležitého.

24.10.2016 v 1:48 | Karma: 15,07 | Přečteno: 511x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Přání

Psaní o tom, jak jsou naše přání důležitá, kolik toho díky nim můžeme dosáhnout nebo kolik toho můžeme ztratit.

17.8.2016 v 13:35 | Karma: 15,37 | Přečteno: 533x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Shrnutí a ohlédnutí

Můj blog zde na iDnes nedávno oslavil jubilejní 70. článek a přes 8 let vlastní existence. Budoucí čtenáři dostanou nabídku toho nejlepšího, ti současní mají možnost získat zákulisní informace. S chutí do toho!

14.8.2016 v 12:40 | Karma: 13,30 | Přečteno: 223x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Natáčení...

Dnes jsem měl jedinečnou možnost se zúčastnit natáčení českého celovečerního filmu. Kolikrát za život se naskytne taková příležitost!

10.8.2016 v 22:00 | Karma: 16,95 | Přečteno: 450x | Diskuse| Kultura

Jakub Kunčický

Jako dva trosečníci

Ztroskotali jsme. Já a ty. Každý na jiném ostrově, každý v jiný čas, každý z jiného důvodu. Víme o sobě a dlouho se po sobě jen z dálky díváme.

12.7.2016 v 0:47 | Karma: 12,42 | Přečteno: 288x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Procházet peklem - a jít dál

Skončilo to. Čtyři roky zůstaly minulostí. V srdci i v duši zůstává prázdné místo po osobě, která mi byla v životě nejbližší. Co se stalo, nejde vrátit zpátky - proto musím jít dál.

30.6.2016 v 11:59 | Karma: 14,84 | Přečteno: 518x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Frankfurt 2016

Každý zvukař, osvětlovač, hráč na hudební nástroj - prostě každý, kdo to s muzikou a uměním myslí alespoň trochu vážně - musí minimálně jednou za život navštívit Frankfurt. Veletrh, jehož jméno je Musikmesse & Prolight and Sound.

11.4.2016 v 15:00 | Karma: 13,12 | Přečteno: 329x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Modelky

Nemůžu se zbavit pocitu, že být modelkou je ta nejhorší práce na světě, přestože spousta žen sní o jejich postavách: včera jsem jich měl možnost pár potkat osobně a úplně jsem o této práci ztratil iluze ...

1.4.2016 v 7:34 | Karma: 25,31 | Přečteno: 905x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Čtvrtek v Kauflandu

Dostal jsem tři jednoduché úkoly: vrátit vratné láhve, koupit si něco dobrého a rychle se vrátit domů. Zvolil jsem si to nejhorší místo v ten nejhorší čas - Kaufland ve čtvrtek. Už to nikdy neudělám.

26.2.2016 v 10:40 | Karma: 25,82 | Přečteno: 1950x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1118x
Jsem obyčejný kluk, který by bez své práce, elektrické kytary (drahá Eleanor), klávesnice a skleničky dobře vychlazeného Jägermeistera nedal ani ránu. Miluji kritiku všeho, co dělám, proto doufám, že se mi dostane hodně kritiky i ohledně mých článků.