Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pavel a já

Ani papež, ani sportovec. Žádný politik nebo jiná veřejně známá osoba. Už vůbec ne ten Pavel, který bydlí v domě naproti nebo Vám každý večer narušuje poklidné sledování Ordinace (či Ulice, jak je komu libo!) hlasitým poslechem hudby.  Pavel je řidič. Máme za sebou téměř dva roky spolupráce v naší firmě. Spojují nás tisíce společných kilometrů a zažil jsem s ním spoustu legrace i mimořádně trapných situací, které v plné míře vychytávám já. Rozhodl jsem se věnovat mu tento článek.

 Charakteristika Pavla:
- 3xP: pracovitý, poctivý a precizní ...
- polo-workoholik, který pořádně neví, co to znamená "pořádně se vyspat" (:-P)
- čtyřhvězdičkový alfasamec a neúnavný chytač pozornosti žen všech druhů i věků
- Ferda Mravenec - vše spraví, zařídí nebo alespoň ukecá
- má kvalitní názory a umí si je obhájit
- dostává mě do stavu vlastní trapnosti 23x za hodinu a nikdy ve slovních soubojích neprohrává

 

Sociální život
Kdykoliv s ním jsme na akci, Pavel vždy všechno zjistí a se všemi se seznámí. Celou cestu domů poslouchám "hlášení": kdo, proč, jak, kdy, kde a s kým, popřípadě za kolik. Nedělá mu problém spřátelit se s celou kuchyní nebo s těmi největšími boháči. Dostanu kompletní analýzu jejich povahy a seznam vtipných situací, kdy o něm třeba několik hodin nevím a nemůžu se jich zúčastnit. Když může, vždy získá něco zajímavého. Talíř plný dobrot, nějakou tu flašku či užitečnou věc na doma. Zdárně mu sekunduji a seznam věcí, které jsme dostali, je opravdu dlouhý. Ale pozor! Nikdo z nás dvou nekrade! Vše jsme získali poctivou cestou a jeho osobním šarmem.

Zároveň mi nedělá problém kdykoliv ho požádat o radu do života nebo o jeho názor na daný problém. Ještě se nestalo, aby došlo k "úniku informací" nebo že by neměl k danému tématu co říct. Tak mě napadá, že jeho jediná vada na kráse je občasná protivnost, kdy s ním nehne ani buldozer (natož moje rozříznutá huba) a je velice těžké to období přežít. I když většinou stačí si po dvacáté čtvrté naběhnout a po následném sestřelení se mu úsměv na rtech přece jen vykouzlí.

 

Práce (aneb Pavel nosí ploty!)
Jeho největším nepřítelem je nuda. Ten kluk prostě neumí "nic nedělat." Na letní štaci po hradech a zámcích s La Traviata jsem to poznal naprosto důvěrně. Jednoho dne Pavel zmizel. Měli jsem vyloženo, nachystáno a odvedli jsme dost práce. Krátce poté, co jsme s celým týmem řešili jeho nepřítomnost, vynořil se zpoza rohu a nesl několik hlinikových plotů a zábran. Z nudy pomáhal ochrance a získal si jejich pozornost i respekt. Na jednom ze zámků si vypůjčil rybářský prut a strávil odpoledne chytáním ryb. Tedy, zkoušel to, bohužel nechytil ani jednu.

Vždy mě překvapí, kolik práce nezištně a z vlastní hyperaktivity odvede.

 

Hbitý jazyk
Na další ze zastávek zámkového turné: jeden z členů ochranky seděl na zemi a svačil. Přišel Pavel a mladý mu říká: "Tys tady chyběl!", načež dostává přímou a rychlou odpověď: "Však proto jsem přijel!"

Černý humor mu taky není cizí. V severních Čechách jsme jeli kolem bývalého koncentračního tábora Terezín. Řešili jsme jeho návštěvu ve volném čase, když v tom Pavel říká: "Co by jsme tam dělali, stejně tam je mrtvo!"

Bývá i docela sprostý, což mi nevadí, protože já jsem sprostý taky - i když mu nesahám ani po kotníky. Krátký výňatek z naší konverzace po návštěvě benzínové pumpy v časných ranních hodinách tento víkend. U vchodu jsme viděli mladou pumpařku a u pokladny byla starší mamina značně rázného a nepříjemného charakteru:
"Ta pokladní byla ňáká nerudná."
"M-hm."
"A ta mladá v té tmě taky vypadala mnohem lépe."
"Však proto se ženské d*p*u zásadně potmě, ty BAZERANTE!" (tak se naučil mi velice důvěrně říkat již před nějakou dobou).

 

Probuzení
Kapitola sama o sobě. Nikdy jsem nezažil tolik hrůzných a nepříjemných probuzení jako právě s Pavlem.
- v autě jsem si zvykl sedět v tureckém sedu. Zásadně se v dodávce (Ivetka!) nepoutám - ale asi brzo začnu! Stačilo mi na chvíli zabrat a Pavel před křižovatkou dost rázně zastavil. Málem jsem si rozbil držku o přední panel. Škoda, že se mi to nepovedlo, protože by se určitě smál celou cestu domů.
- opět ranní návrat domů, večer byla docela zima, tak jsem nastoupil a usnul v mikině a ve vestě. Bylo dost horké léto, takže kolem poledne se teplota vyšplhala klidně na celých třicet stupňů. Pavel si otevřel okno a zapnul topení na maximum. Aby se mi lépe spalo! Probudil jsem se kompletně propocený odshora dolů a proklínám ho za to dodnes!
- poprvé jsem zažil na cestě z Kroměříže obřad zvaný Vítání nového dne. Opět jsem byl probuzen násilným způsobem. Pavel zničeho nic začal z plných plic řvát a troubit.  Radostí z přicházejícího dne a protože jsme přežili další noc. Od té doby jsme jej praktikovali každý nový den!
- taky mám na kontě jedno probuzení: viděli jsme spát Vaška na lavičce, tak jsme zpomalili, přijeli těsně k němu a začali vítat den! Vyletěl asi jako já, když se náhle brzdí!

 

... a jiné trapasy!
Z Českých Budějovic na cestě do Ústí n. Labem jsme si udělali "krátkou" zajížďku . V dálce se začaly rýsovat obrovské komíny nějaké elektrárny. Říkám Pavlovi: "Hele, to je dost velké. Není to náhodou Temelín??" On s přehledem a s rázným zakýváním hlavy odpovídá: "To určitě není! Kde by jsme se vzali u Temelína?" Odpovědí byla velká cedule "Temelín" o pár kilometrů dál. Podobně se mu nepovedlo odhadnout ani jeden velký krtinec. Zase mu říkám: "Ten kopec je mi nějaký povědomý! Není to náhodou Říp?" "V žádném případě!" Ano, i tam byla velká cedule potvrzující mojí pravdu. Hlavně, že mi nadával, ať si pořídím zeměpisný slovník, protože nevím, co v jakém městě je a pak si nemáme o čem povídat !!! :-P
Koupil mi kafe a logicky bylo horké. Ještě jsem se pořádně neprobudil a stěžoval jsem si. Dostal výborný nápad: tak ho na chvíli vystrč z okna, ať ti vychladne! Ano, vylil jsem celé kafe na sebe, protože jsem se netrefil do toho zatraceného okna!
Naše zatím "nejlepší" společná (a velice intimní) večeře proběhla v chodbě u dlouhého, špinavého stolu. Seděli jsme na kinové dvojlavici. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ta chodba nebyla spojovačkou mezi pánskými a dámskými WC!

 

Ženy (aneb Alfa opět zasahuje!)
Je pátá hodina ranní, vracíme se z velmi dlouhého víkendu (léto s La Traviata stále ještě neskončilo). Jsme na jednom z největších kopců v republice (jméno po mě opravdu nechtějte), na který je problém vyjet a vůbec ho ubrzdit na cestě dolů. Venku strašně fouká. Byl to pěkně blbý nápad, vůbec vylézat na čerstvý vzduch! Pavel stále nikde, již před 15-ti minutami vešel do benzínové stanice a není po něm ani vidu, ani slechu. Vyšel ven. Obrovskou radost mi udělala čerstvá a právě dovezená bageta. O to horší byl spis FBI o hlavní pumpařce. Věděl o ní naprosto všechno! Nebyla zadaná, neměla dítě, měla ráda sex a nesnášela bouřky, protože se neměla ke komu přitulit. Znal věk, měl číslo a perfektně si pokecal.
Jenže on to dělá pořád! Ženy jsou jeho vášeň, každou musí poznat a zjistit o ní co nejvíc! Naprosto nerozumím tomu šarmu, s jakým mu všechny ženské podlehnou, okamžitě a bez většího odporu. Usměje se, pozdraví a leží mu u nohou. Alespoň si máme i bez mého slovníku o čem povídat, dokáže o nich vyprávět hodiny a hodiny. Je to pro mě škola života a nikdo mi o nich už nikdy v životě neřekne víc!
Na firmě je z toho oblíbená hláška: "Kde je Pavel?" "Zase někde oblbuje ženské!"

 

... a to ostatní ...
Jednou Pavel s námi na akci nejel a nahradil ho nějakým jiným, mladým řidičem. Měl jsem z toho krámy celý den, bylo mi špatně od žaludku a zasypával jsem ho zprávami typu: "Kuba bez Pavla je jako Pavel bez Kuby. Zlato, vrať se!" Vrátil se. Večer opět jel s námi.

Přejeli jsme kočku. Hloupá nám vběhla pod kola a nedalo se uhnout. Připili jsme na její zdraví vychlazeným Monstrem, přestože se mi řádně zvedl žaludek. Tahle droga ho držela naživu celé léto a vsadím se, že by ho pil neustále. I po své vlastní smrti!

Vydržel poslouchat CD naší kapely až do konce. Nemám ve svém okolí moc lidí, kteří to zvládnou. Extrémní folk-metal skutečně není pro každého. Umělecká stránka taky není bůh-ví-co. Navíc získal velice kladné body, když pořádně osolil moje jediné kytarové sólo na albu a ještě se mu líbilo!

 

Závěrečné slovo:
Článek byl vyčerpávající, dlouhý a možná pro mnohé nezáživný. Gratuluji, jestli jste vydrželi až do konce! Pokud jste se pobavili, jsem za to rád. Napsal jsem ho ze tří hlavních důvodů:
1) Jsou to krásné vzpomínky a jsem rád, že je mám kde trvale zachovat.
2) Dlouho jsem žádný článek nenapsal a tohle je velmi bohaté téma.
3) Je to skvělý způsob, jak nenápadně přiznat, že ho mám strašně rád. ChlapY (jako CipY!) si většinou nic takového neříkají, jelikož to je "teplé". I když jsem oficiální "bazerant", říkat to nemusím a stačí mu věnovat tento článek. Gay opravdu nejsem! Vypadá to tak, ale mám již téměř rok a půl přítelkyni!
!!! ... ale Pavel je prostě k sežrání ... !!!

Nakonec přidávám dvě fotky. Na první z nich je mapa naší republiky s označením všech míst, které jsme v létě na Traviatě navštívili. Bylo to 3422 kilometrů včetně malé zajížďky k Temelínu:

http://images.megaupload.cz/1150445_654005701289695_1141681632_o.jpg
... a tady jsme my dva v akci:

http://images.megaupload.cz/1073053_650294828314797_585358877_o.jpg

(Bohužel se mi nepovedlo vhodně upravit formátování obrázků zde na Blogu, jsou moc velké a já jako antitalent na podobné věci skutečně nemám čas si s tím hrát. Tímto se omlouvám!)

Autor: Jakub Kunčický | pondělí 10.2.2014 11:17 | karma článku: 11,93 | přečteno: 473x
  • Další články autora

Jakub Kunčický

Malá rekonstrukce

Původní název článku zní "Co nás ve škole nenaučí aneb Nejlepší peeling je samolepicí tapetou". Smělý a jednoduchý plán na zkrášlení kuchyně se během pár hodin stává noční můrou. Co se stalo? VŠECHNO!

21.8.2019 v 10:15 | Karma: 13,38 | Přečteno: 322x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Definice dospělosti

Úderem osmnácté jsme zařazeni mezi dospělé jedince. Od tohoto okamžiku jsme zodpovědní pouze za své vlastní činy - ovšem ne každý z nás se k této zodpovědnosti postaví čelem.

17.5.2019 v 10:30 | Karma: 13,31 | Přečteno: 413x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Píšu, tedy jsem!

Velkospotřebitel propisek. Každý prázdný kousek papíru je v nebezpečí. Myšlenky, nápady, iluze, citáty. Blog je jen další z mnoha terapií pro mé splašené, nemocné prsty. Budu psát do poslední chvíle; i na smrtelné posteli.

16.12.2018 v 12:34 | Karma: 10,66 | Přečteno: 227x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

O kočkách a lidech

Toto není něžný článek vychvalující kočky až do nebes. Nenajdete zde jejich fotky ani vtipné historky o společném soužití s nimi. Bude to tvrdé. Hodně tvrdé! Kočkomilům vstup zakázán.

9.12.2018 v 13:11 | Karma: 16,36 | Přečteno: 554x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Tichá domácnost

Kdykoliv se vrátím z práce domů, nenápadně po mně pokukuje. Jsem z toho lehce nervózní; normálně se mi to totiž nestává. Snažím se ignorovat její smyslný pohled a odcházím do svého pokoje.

2.12.2018 v 8:15 | Karma: 16,45 | Přečteno: 648x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Stavy zvané odvykací

Zelený papír, nedbale přilepený na ledničce, hlásá hlubokou myšlenku: "Přestal jsem kouřit, protože jsem se rozhodl zůstat na tomto světě o něco déle ...."

30.7.2018 v 14:48 | Karma: 17,11 | Přečteno: 413x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Tři svatby

Za poslední rok jsem měl to štěstí zúčastnit se tří různých svateb - a pokaždé v jiné roli. Z každé z nich jsem si odnesl zážitky na celý život. Nabízím výlet do světa, kde si lidé říkají "ano" a vstupují do svazku manželského.

17.6.2018 v 12:48 | Karma: 15,10 | Přečteno: 520x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Setkání

Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.

17.10.2017 v 22:35 | Karma: 8,93 | Přečteno: 226x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Konec roku

Jeden z nejtěžších a nejnabitějších roků v mém životě, který si zaslouží zvěčnit formou velkého shrnutí na mém osobním blogu.

31.12.2016 v 16:16 | Karma: 16,67 | Přečteno: 342x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Neskákejte pod vlaky!

Já vím, že ten život stojí za zlámanou berlu, ale nechat se nakrájet do nádražního guláše opravdu není příliš důstojný způsob jak opustit tento svět. Lidi, sakra, neskákejte pod vlaky!

22.11.2016 v 17:15 | Karma: 18,81 | Přečteno: 553x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Názorová osamělost

Ztrácím iluze. Ideály jako rodina, věrnost, upřímnost, cílevědomost a tvrdá práce na sobě samém dostávají jednu ránu za druhou. Co můžu udělat pro to, aby se lidé k tak důležitým věcem vrátili a přestali se k nim obracet zády?

6.11.2016 v 10:45 | Karma: 16,85 | Přečteno: 397x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Vzkaz neznámé dívce

Jednou přijde den, kdy se potkáme. Už od prvního pohledu si padneme do oka. Vše okamžitě zapadne do sebe. Nedokážu říct, kdo koho osloví jako první, ale vím, že to bude osudové setkání. Chtěl bych ti říct něco důležitého.

24.10.2016 v 1:48 | Karma: 15,07 | Přečteno: 511x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Přání

Psaní o tom, jak jsou naše přání důležitá, kolik toho díky nim můžeme dosáhnout nebo kolik toho můžeme ztratit.

17.8.2016 v 13:35 | Karma: 15,37 | Přečteno: 533x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Shrnutí a ohlédnutí

Můj blog zde na iDnes nedávno oslavil jubilejní 70. článek a přes 8 let vlastní existence. Budoucí čtenáři dostanou nabídku toho nejlepšího, ti současní mají možnost získat zákulisní informace. S chutí do toho!

14.8.2016 v 12:40 | Karma: 13,30 | Přečteno: 223x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Natáčení...

Dnes jsem měl jedinečnou možnost se zúčastnit natáčení českého celovečerního filmu. Kolikrát za život se naskytne taková příležitost!

10.8.2016 v 22:00 | Karma: 16,95 | Přečteno: 450x | Diskuse| Kultura

Jakub Kunčický

Jako dva trosečníci

Ztroskotali jsme. Já a ty. Každý na jiném ostrově, každý v jiný čas, každý z jiného důvodu. Víme o sobě a dlouho se po sobě jen z dálky díváme.

12.7.2016 v 0:47 | Karma: 12,42 | Přečteno: 288x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Procházet peklem - a jít dál

Skončilo to. Čtyři roky zůstaly minulostí. V srdci i v duši zůstává prázdné místo po osobě, která mi byla v životě nejbližší. Co se stalo, nejde vrátit zpátky - proto musím jít dál.

30.6.2016 v 11:59 | Karma: 14,84 | Přečteno: 518x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Frankfurt 2016

Každý zvukař, osvětlovač, hráč na hudební nástroj - prostě každý, kdo to s muzikou a uměním myslí alespoň trochu vážně - musí minimálně jednou za život navštívit Frankfurt. Veletrh, jehož jméno je Musikmesse & Prolight and Sound.

11.4.2016 v 15:00 | Karma: 13,12 | Přečteno: 329x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Modelky

Nemůžu se zbavit pocitu, že být modelkou je ta nejhorší práce na světě, přestože spousta žen sní o jejich postavách: včera jsem jich měl možnost pár potkat osobně a úplně jsem o této práci ztratil iluze ...

1.4.2016 v 7:34 | Karma: 25,31 | Přečteno: 905x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Čtvrtek v Kauflandu

Dostal jsem tři jednoduché úkoly: vrátit vratné láhve, koupit si něco dobrého a rychle se vrátit domů. Zvolil jsem si to nejhorší místo v ten nejhorší čas - Kaufland ve čtvrtek. Už to nikdy neudělám.

26.2.2016 v 10:40 | Karma: 25,82 | Přečteno: 1950x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1118x
Jsem obyčejný kluk, který by bez své práce, elektrické kytary (drahá Eleanor), klávesnice a skleničky dobře vychlazeného Jägermeistera nedal ani ránu. Miluji kritiku všeho, co dělám, proto doufám, že se mi dostane hodně kritiky i ohledně mých článků.