Rodina Ulmanů

Říká se, že v dnešní době čím dál více upadá význam rodiny jako takové. Chtěl bych Vám dnes ukázat (alespoň tedy slovně), jak má dle mého názoru vypadat moderní rodina v dnešním tvrdém a nekompromisním světě, kdy stoupá rozvodovost, klesá porodnost a spousta lidí je zdeptaná médii ohledně práce či osobních nedostatků. Představuji Vám rodinu Ulmanů! 

Záměrně jsem si nevybral rodinu svou, jelikož ta moje neodpovídá ideální představě o rodině jako takové. Sice mě to občas mrzí, ale zvykám si na to velice rychle. Konkrétní důvody zde uvádět nechci, rád bych zachoval k mé rodině a k jejím problémům diskrétnost. Tolik k druhému úvodu tohoto článku a pojďme se věnovat těm, kvůli kterým nyní vznikají tyto věty.

Začal bych s pro mě nejbližším a nejoblíbenějším členem rodiny, konkrétně s Davidem. Jsme nejlepší přátelé již nějaký ten rok. Ostatní nejlepší kamarádi prominou, protože ví, že je dost těžké pro každého z nás postavit toho "vyvoleného" na první místo. Jsme čtyři, říkáme si Posádka z kozí p*t*y patron taška, a vzájemně bysme za sebe dali ruku do ohně. O tom však někdy příště, dobře?
David je jeden z nejspolehlivějších a nejochotnějších lidí, které znám. Nedokázal bych nikdy spočítat, kolik drobností nebo důležitých věcí byl kdy schopný pro mě udělat. Uvádím jen velice stručný výčet, ať si každý udělá představu:
1) Dokázal mi zajistit odvoz, když mi ujel autobus na velice důležité rande s mou současnou přítelkyní, která se jmenuje Eliška (budu zde o ní mluvit pravděpodobně víckrát, záměrně tedy uvádím její jméno!). Toto rande bylo pro náš vztah naprosto rozhodující!
2) Když jsem se kdysi vrátil z Tachova (viz. můj článek Tachov - Město ztracených iluzí), trpělivě si vyslechl mé dvouhodinové vyprávění a dokázal mě postavit na nohy.
3) Pomohl mě a Elišce dát dohromady její auto. Stálo ho to spoustu nervů, telefonů, využitých kontaktů, peněz a všech důležitých věcí, když se zkazí něco tak problémového a drahého. 
4) Kdykoliv jsem potřeboval půjčit peníze, vždy jsem se na něj mohl spolehnout (a on se mohl spolehnout, že mu je do koruny vrátím!)
5) Dnes večer jsme dolakovali jednu z mých kytar - opět ho to stálo spoustu nervů, peněz a byla to těžká, dlouhotrvající práce (skoro rok, ale to teď vůbec není důležité, podle mě to ani nebyla jeho vina, že se to tak protáhlo!)
Jak vidíte, dokázal bych o něm psát dlouhé hodiny a zasloužil by si to. Poznali jsme se náhodou, díky jeho bývalé přítelkyni, která byla v té době osobou mě nejbližší. Dnes už tomu tak není, ale proč se to stalo, opět zachovám v tajnosti. Oba jsme kytaristi (on už tedy bývalý :-P) a vždy jsem si myslel, že je mnohem lepší než já. Když jsem ho poprvé viděl na koncertě, říkal jsem si: "To je on, to je TEN Ulman, který by mě ohledně kytary okamžitě strčil do kapsy!". Pak začal hrát a já od té doby naprosto klidně spím :-) Poté, co jsme se lépe poznali, jsem získal pocit, že je to můj mladší bratr. Takový, jakého jsem vždy chtěl mít. Zažili jsme nejednu nevšední věc, časté průsery i vtipné situace. Předpokládám, že ještě společně posbíráme milióny zážitků, které budou doopravdy stát za to. Ten kluk má srdce ze zlata, jazyk nabroušený upřímnosti a nikdy bych ho za nikoho nevyměnil!!! Poslední informaci o něm uvedu a vrhnu se na dalšího člena rodiny, jeho mámu Evu Ulmanovou. David má ve svých 21 letech roční dceru Anežku, kvůli které musel opustit školu, najít si práci a vybojovat si čas s ní strávený táhlým soudním řízením s její matkou. Umíte si jistě představit, kolik to stojí nervů a peněz! Tuto frázi tady opakuji snad 30x, ale ve spojením s Davidem dostává naprosto jiný a dosud nepoznaný rozměr! :-P

Eva, 100% máma, chytrá paní s dobrými názory na život, velice upovídaná, praktická, šikovná a výborně vařící žena. Chovám k ní velice vřelý vztah a často si říkám, že mi tak trochu supluje vlastní mámu, se kterou mám opravdu mizerný vztah a zatím nejsme schopni ho urovnat. Doučoval jsem ji matiku (a úplně malinko angličtinu), když se snažila si dodělat maturitu. Bohužel studium nakonec ukončila. Byla výborným žákem a učit ji pro mě byla opravdu radost. Měla jedničky a občas dvojky, za což jsem na ni (a samozřejmě na sebe, narcista jeden!) hrdý. Pro své děti by se roztrhala a těžko bych hledal ve svém okolí někoho, kdo by mohl jít ostatním matkám větším příkladem, než právě ona. Dokonce si spolu tykáme, strávili jsme společně hodiny a hodiny dlouhých debat o životě a o lidech kolem nás. Padla nejedna sklenka vína a vždy ji rád vidím. I když bývám dost drzý, ona to s přehledem zvládá, což mi naprosto vyhovuje a budu drzý dál, dokud nedostanu přes tlamu! :-)

Čestmír má můj respekt. Velký respekt. Doopravdy mimořádně pracovitý muž, který je uznávaný lakýrník a ve volném čase motocrossový závodník. S přehledem dokáže uživit rodinu, je to schopný podnikatel a tvrdě pracující člověk. Na první pohled se jeví velice přísně a nepochybuji, že takový doopravdy umí být. Jakmile ho však vidíte se smát nebo prohodit vtipnou anekdotu na Davida, hned se Váš názor upraví. O svou rodinu se pečlivě stará a jde všem ostatním otcům, podobně jako Eva, příkladem. Kolik je na světě hlav rodin, které pomůžou svému synovi najít práci, postavit bydlení, dát mu dobré mravní, etické a názorové základy do života - navíc s přehledem a s vlastní jistotou? Přitvrdit, když je potřeba a pomoci, když už není žádná další cesta? Já osobně takových otců moc neznám!!! Jak jsem o něm začal, tak o něm taky teď skončím: můj respekt, pane Ulman. Velký respekt! 

Rodina Ulmanů pohromadě? Radost pohledět! Vzájemná pohoda, žádné konflikty a dobrá atmosféra obecně jak pro ně, tak pro náhodné návštěvníky. Často se společně scházejí, mají mnoho společných zájmů. Všichni tři společně vedou a udržují firmu Autocolor (konkrétně pobočku u nás v Havířově). Jeden bez druhého jsou každý sám o sobě unikátní, společně tvoří opravdu silný článek. Eva a Čestmír chovají k sobě upřímnou lásku i po opravdu dlouze trvajícím manželství. To se dnes jen tak nevidí. Stává se to čím dál větší vzácností a já bych si přál, aby i můj vztah s Eliškou vydržel tak dlouho a byl v takovém pořádku, jako ten jejich. No a jestli moje rodina bude fungovat alespoň na 51% tak dobře, budu nejšťastnější člověk na světě!!! :-)

Jste na konci? Výborně, jsem rád, že dokážete přečíst něco tak neskonale dlouhého a pozitivního, jako jsem zkusil teď napsat já! Než skončím, rád bych ještě uvedl a nesmím zapomenout na staršího bratra od Davida, Honzu. Ten se odstěhoval do jiného města s přítelkyní Eliškou (hehe, taky Eliška, jak oblíbené jméno v mé generaci!!!). Dokázal se tam velice dobře prosadit a myslím, že ho čeká světlá a pozitivní budoucnost. Bohužel ho osobně pořádně neznám, ale můžete si tipnout, jak na tom bude se vztahy ke své rodině - naprosto bezchybně! :-) 
Snad se Vám článek líbil, snad se bude líbit mé oblíbené rodině a snad nebudu obviněn z rektálního alpinismu! Příště se můžete těšit buď na článek o výše zmíněné Posádce nebo připravuji hodně radikální čtení o hudebním vkusu našeho národa.

Přeji hezký zbytek dne!