Přišel jsem na kloub velkému spiknutí proti řádu všech věcí. Přináším šokující odhalení tajné sekty, která nás ovlivňuje pomocí záporného hodnocení věcí, které máme rádi a které nám jsou blízké. Pomalu a velice obezřetně rozkládají naše pocity zevnitř a dělají vše proto, ať už nikdy nejsme stejní, jací jsme byli. Buďte obezřetní !!!
Bylo včera. V lehce podnapilém stavu otupěle zírám na romantické video, krátkometrážní film, nazvané Signs (v češtině Cedulky). Normálně se na tyto neuvěřitelně sladké filmy dívám velice nerad, jelikož jsou určené především pro ženské. Ty po shlédnutí zmáčejí celý stůl slzami a uvolní tím své vnitřní napětí, což má za následek zvýšené libido - a taky jim to pak lépe vaří. Teda, chtěl jsem říct myslí. Ne, zase špatně. Nevadí. Dámy prominou.
Proto taková videa točí hlavně chlapi pro ostatní chlapy, aby to doma pouštěli manželkám a na světě bylo zase o něco lépe.
Krátký spoiler, který je velice nezbytný pro další pokračování. Podívejte na to klišé. V Cedulkách se totální asociál a kancelářský krysák, co vypadá jako Otík z Vesničky, seznámí s naprosto úžasnou holkou - tedy, kancelářskou krysou - pomocí popsaných papírů přilepených na okno. Dokonalá ukázka toho, jak to v dnešní moderní době Facebooku a chytrých mobilních telefonů s jezdícími obrázky nemůže fungovat. Ach jo, kde jsou ty časy.
Po shlédnutí videa a důkladném projíždění komentáři náhle narazím na jeden, na který čumím jako bacil do lékárny. 857 lidí v této důležité životní chvíli nemělo po ruce fix a papír. Hej, kámo, co bereš? Jak to víš? Vyjedu trošku výše a jsem velice blízko svého životního objevu.
Film má šílených 10.262.996 shlédnutí.
Film má šílených 82.965 zvednutých palců, tedy "lajků".
Film má 857 záporných "lajků", odborně nazvaných "dislajků".
Hlava začíná myslet na plné obrátky. Jdu spát, dobrou noc.
** O jeden den později **
Jsou všude! Žijí mezi námi! Co s tím budu dělat? Antilike Company řádí přímo na očích veřejnosti a nikdo s tím nic neudělá! Proč jsou u nejoblíbenějších a nejsledovanějších příspěvků na Youtube ty obrácené palce? Kdo to má na svědomí? Kdo na to kliká a naprosto se vymyká zaběhnutým pořádkům? Ukazují lidem cestu odporu? Snaží se za každou cenu vybočit z řady? A poté se plácat po rameni, jaký jsem chlapák a říkat si:
"Ano, dokázal jsem to, strašně se mi to video líbí, ale musím být jiný a musím tomu videu dát dislike!?"
Přišel mi varovný e-mail, ať po tom přestanu pátrat. Tento článek nikdy nesmí vyjít, nebo budu potrestán jejich inkvizitory. Nesmím nad tím přemýšlet a dát veřejnosti tolik žádanou pravdu. Již nikdy bych si nemohl pustit žádný film pro dospělé, budu zdiskreditován u svých nejbližších a údajně nikdy nedosáhnu blaženosti, natožpak osvícení.
Psal jsem e-mail Markovi. Markovi Cucenberkovi. Jsem přesvědčen o tom, že on jediný objevil tuto sektu a vymyslel dokonalý způsob, jak omezit jejich působení. Dokonale! Na Facebooku žádné obrácené palce nejsou. Učinil jim přítrž. Perfektní maskování a ochrana před jejich zhoubným vlivem! Marek mi doporučil dobrého psychologa. Byl jsem u něj a údajně jsem ztracený případ.
Známý odborník na psychologii počítačového jedince, Michal Rybka (ex-redaktor časopisu PLEVEL), tvrdí, že když rozdáte na začátku diskuze určitý počet kladných a záporných hodnocení, určíte tím další vývoj pluskování/mínuskování. Má naprostou pravdu! Antilike Company to moc dobře ví, ale díkybohu je příliš pomalá, než by to dokázala uskutečnit ve svém ďábelském plánu u každého videa na Youtube!
Jeden nejmenovaný a velice zapálený fanoušek kapely Horkýže Slíže, aniž by to tušil, objevil tuto sektu již před pár lety, kdy kapele vyšel známý singl Mám v kosočtverci na lehátku. Do diskuze pod videoklip komentoval počet dislajků následovně: "28 lidí nemá doma lehátko." Kdyby tenkrát tušil, jaký objev dokázal, nejspíše by dnes Antilike Company neexistovala a na světě by bylo o něco pravdy a lásky více. Asi tak o 5%.
Své pátrání jsem přes všechny výhružky ze strany inkvizitorů nevzdal a dopátral se až k samotnému jádru Antilike Company. Dlouho jsem nabourával YouTube, TubeYou i YouYou a zjistil jsem, kam míří veškeré výtěžky z dislajků. Tou společností je česká jogurtovna Lupánek. Už reklama na jejich jogurty, kdy si malá holčička hraje na písku s imaginárními kamarády, jelikož žádné živé nemá, je velice závažný přečin. Miluju jejich jogurt s příchutí jahoda-banán, na kterém je veselá opička. Nedokážu bez něj žít, ale raději zemřu, než dále dotovat jejich diskampaň!
Doporučuji Vám to samé. Zbavme se této zákeřné společnosti. Spojme své síly a dopřejme našim dětem do budoucna klid. Děkuji Vám.
Počkat.
Dole někdo vyrazil okno! Musím tento článek rychle vydat, ať pravda nezůstane utajena, než budu popraven! Loučím se s Vámi. Sbohem. Už přicházejí!
P.S.: Může mi někdo říct, proč ta malá blbá holka z reklamy na Českou spořitelnu nechce tak krásného králíka, dokud mu nezačnou vrtulovat uši ???
