Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Natáčení...

Dnes jsem měl jedinečnou možnost se zúčastnit natáčení českého celovečerního filmu. Kolikrát za život se naskytne taková příležitost!

Budíček v pět hodin ráno, rychlá ranní hygiena, sbalit vše potřebné a vyrazit. Na skladě nabrat potřebnou aparaturu, která bude ve filmu použita pro scény s kapelou. Již od rána vydatně prší a já se nemůžu dočkat!

Na místo dorazíme jako jedni z prvních. Je osm hodin ráno. Vybalíme věci, prohlídneme si naše zákulisí. Celé natáčení se dnes bude odehrávat v kempu Matice Slezské v Dolní Lomné. Místo má svou zvláštní atmosféru, dýchají na mě vzpomínky ze dvou turnusů na dětském táboře.

Seznámení se štábem. Architekta Hanka nám vysvětlí, že u filmu si úplně všichni tykají - s tím jsme všichni zajedno, protože v muzice to tak platí taktéž. Dokonce dostaneme všichni seznamovací pusu. Výborně, to bychom měli. Oficiální začátek natáčení je v deset hodin.

 

Deset hodin. Nic se neděje. Nuda pokračuje i o půl jedenácté. I v jedenáct se stále nic neděje. Krátce po jedenácté proběhne první klapka. Konečně začínáme točit!

 

Jak vypadá natáčení? Každý důležitý člověk ze štábu má vysílačku, čímž se dorozumívají mezi sebou. Celý štáb má naprosto neuvěřitelnou spotřebu cigaret. Každý kouří, a ten kdo nekouří, je prostě divný nebo určitě kouřit brzy začne. Ironie. 

Pod střechou, kde jsme všichni schovaní, jsou rozložené dva velké monitory. Na každém z nich je záběr z jednotlivých kamer.

U jednoho sedí pan režisér. Ten neustále dává pokyny asistentovi režie, který je v přímém kontaktu s herci, komparzem, kameramany, osvětlovači, prostě s každým. Řeší se každý detail, každá finální pozice, kde bude herec stát, jak se bude tvářit - občas i co si má vlastně myslet. Každá věc, která se jen trošku režisérovi nelíbí, bude hodně rychle změněna. Dále režisér udává tempo natáčení. Herci i všichni ze štábu mají v sobě jistou dávku lenosti, což on zásadně odmítá.

Režisér první dává pokyn ke zkoušce, pokud je spokojený, točí se první ostrý záběr, potom druhý a většinou je hotovo. Během ostrých záběrů musí být naprosté ticho, nikdo kromě herců nesmí říct ani slovo. Než začne ostrý záběr, musí vyběhnout slečna s klapkou, kde má časomíru, číslo pokusu, jméno režiséra. 

Celý štáb oslavuje každý povedený záběr. Jde vidět, jak ze všech spadne na chvíli napětí, než se nachystá další scéna. Je neuvěřitelné, že minuta a půl na obrazovce stojí štáb třeba hodinu natáčení. Málokdo si tohle uvědomí, kolik za každým kouskem filmu stojí práce.

Vrátíme se k monitorům. U druhého sedí malá slečna s neskutečně velkým sešitem, plným barevných lepících papírků, s pravítkem a zásobou propisek. Náhodně si fotí na chytrý telefon fotky ze svého monitoru. Každou chvíli něco řekne režisérovi. To je prosím skriptérka, což zní naprosto otřesně, tak jí říkejme radši pouze skript. Má za úkol upozornit na každou nesrovnalost mezi dvěma stejnými záběry. Musí si všímat takových detailů, jako je jednou otevřené a podruhé zavřené okénko u řidiče autobusu. Ona za to zodpovídá. Její kolegyně chodí mezi herci a opět si píše různé poznámky a hlídá je, ať není na dvou stejných záběrech ani malá změna. Náušnice, šátky, vlasy, všechno. Vzpomeňte si na ČSFD, kde se občas v sekci "Zajímavosti" objevují právě chyby při natáčení, kterých si nevšiml skript.

Mezi herci chodí kostymérky a takové ty slečny, které mají za úkol, ať vypadáte co nejlépe. Jo, maskérky, už vím. Překvapivé je, že ať dělají hercům cokoliv a kdykoliv, herci na to vůbec nereagují. Může je tahat za vlasy, malovat jim pusu nebo pudrovat nos - herec nebo herečka dělá, že se nic neděje. Tomu říkám profesionalita! Mám takový pocit, že kdyby si chtěl nějaký nemrava sáhnout, nikdo mu v tom nebude bránit. Realita.

K celému štábu patří technici (vždy všechno donesou, zapojí, opraví, uvedou do provozu), dobrovolnice (nosí jídlo, pití, rozdávají deštníky, hledají ztracené spolupracovníky), osvětlovači, kameramani, kulisáci, řidiči ... neskutečné množství lidi! Není se co divit, že je natáčení filmu tak nákladná záležitost. Kdybych Vám řekl, kolik takový film ve skutečnosti stojí, tak mi za prvé nebudete věřit, za druhé zapochybujete o návratnosti a za třetí by mi určitě někdo urval hlavu.
Ale odpovím vám.

1) Ano, TAK STRAŠNĚ MOC!
2) Určitě se to vrátí, jinak by se netočili takové kýčoviny jako Sezn@mka (hodně rozebíraný film u štábu, údajně největší průšvih za posledních několik let), Kameňáky, Babovřesky a další ze série českých braků, kterým dávám za vinu, že u nás české filmy nemají šanci získat zpět svůj historický respekt.
3) Ten někdo by bylo asi deset nebo patnáct lidí. Mlčenlivost je mlčenlivost!

 

Poslední důležitý postřeh, kterého si všimla hlavně starší generace. Bylo mi divné, proč na natáčení česko-slovensko-polského filmu mezi sebou mluví lidi anglicky. První mě napadla varianta, že mají externí pomocníky ze zahraničí. Jenže to není tak úplně pravda. Když se daný anglicky hovořící pár od sebe oddělil a začal mluvit se svými krajany, zní z levé strany čeština. Z té pravé polština.

Češi se nedomluví s Poláky! Ti, kteří bydlí zde ve Slezsku, s tím ani tak problém nemají. Ti, kteří bydlí jen kousek dál, musí mluvit s Poláky anglicky. Přitom ty jazyky jsou tak stejné, stačí jen dobře poslouchat, otevřít uši a polštině se nebránit - a budeme si vzájemně rozumět. Neříkám, že já polštinu ovládám (to ani češtinu dle mého pravopisu, posuďte sami v přímém přenosu), a to tady bydlím. Ale vyhnout se tomu tak fikaným způsobem, jako mluvit s nimi anglicky? Šokující!

 

Protože počasí opravdu stojí za nic, déšť neustává, spíše prší ještě více, jdeme se schovat do místní hospůdky. Naprosto výborné, klasické české jídlo (výpečky, zelí, domácí knedlíky, guláše, bramboráky na všechny různé způsoby, řízky), nepřekonatelné halušky, excelentní pivo. Ocitli jsme se v ráji. O takové hospodě jsme mluvili půl cesty sem - naše prosby byly vyslyšeny, žaludky nakrmeny a žízeň uhašena. 

Následně se domlouváme s techniky ze štábu ohledně aparatury, zaučujeme herce hrajícího zvukaře (v naší branži je to naprosto normální věc, protože takových herců-zvukařů potkáváme v praxi mnoho), loučíme se s lidmi, kteří zrovna mají volno a jedeme domů.

 

Nakonec jsem ve filmu nehrál, ale mám na něm (zatím!) svůj velice pidi-miniaturní podíl. Tento podíl vzroste: naše firma bude stavět velkou scénu i s aparaturou a osvětlením pro mega-koncert, který se v rámci natáčení bude odehrávat 29.8. ve Vendryni. Třeba se alespoň zde objevím na jednom ze záběrů!

 

Článek je tedy u konce. Podíval jsem se, jak takové natáčení vypadá a byla to obrovská zkušenost. Doufám, že Vám mé vyprávění nepřišlo příliš dlouhé a něco nového jste si z něj odnesli. Pokud budete mít možnost něco takového zažít, neváhejte, běžte do toho!

Krásný den.

Autor: Jakub Kunčický | středa 10.8.2016 22:00 | karma článku: 16,95 | přečteno: 450x
  • Další články autora

Jakub Kunčický

Malá rekonstrukce

Původní název článku zní "Co nás ve škole nenaučí aneb Nejlepší peeling je samolepicí tapetou". Smělý a jednoduchý plán na zkrášlení kuchyně se během pár hodin stává noční můrou. Co se stalo? VŠECHNO!

21.8.2019 v 10:15 | Karma: 13,38 | Přečteno: 322x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Definice dospělosti

Úderem osmnácté jsme zařazeni mezi dospělé jedince. Od tohoto okamžiku jsme zodpovědní pouze za své vlastní činy - ovšem ne každý z nás se k této zodpovědnosti postaví čelem.

17.5.2019 v 10:30 | Karma: 13,31 | Přečteno: 413x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Píšu, tedy jsem!

Velkospotřebitel propisek. Každý prázdný kousek papíru je v nebezpečí. Myšlenky, nápady, iluze, citáty. Blog je jen další z mnoha terapií pro mé splašené, nemocné prsty. Budu psát do poslední chvíle; i na smrtelné posteli.

16.12.2018 v 12:34 | Karma: 10,66 | Přečteno: 227x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

O kočkách a lidech

Toto není něžný článek vychvalující kočky až do nebes. Nenajdete zde jejich fotky ani vtipné historky o společném soužití s nimi. Bude to tvrdé. Hodně tvrdé! Kočkomilům vstup zakázán.

9.12.2018 v 13:11 | Karma: 16,36 | Přečteno: 554x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Tichá domácnost

Kdykoliv se vrátím z práce domů, nenápadně po mně pokukuje. Jsem z toho lehce nervózní; normálně se mi to totiž nestává. Snažím se ignorovat její smyslný pohled a odcházím do svého pokoje.

2.12.2018 v 8:15 | Karma: 16,45 | Přečteno: 648x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Stavy zvané odvykací

Zelený papír, nedbale přilepený na ledničce, hlásá hlubokou myšlenku: "Přestal jsem kouřit, protože jsem se rozhodl zůstat na tomto světě o něco déle ...."

30.7.2018 v 14:48 | Karma: 17,11 | Přečteno: 413x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Tři svatby

Za poslední rok jsem měl to štěstí zúčastnit se tří různých svateb - a pokaždé v jiné roli. Z každé z nich jsem si odnesl zážitky na celý život. Nabízím výlet do světa, kde si lidé říkají "ano" a vstupují do svazku manželského.

17.6.2018 v 12:48 | Karma: 15,10 | Přečteno: 521x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Setkání

Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.

17.10.2017 v 22:35 | Karma: 8,93 | Přečteno: 226x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Konec roku

Jeden z nejtěžších a nejnabitějších roků v mém životě, který si zaslouží zvěčnit formou velkého shrnutí na mém osobním blogu.

31.12.2016 v 16:16 | Karma: 16,67 | Přečteno: 342x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Neskákejte pod vlaky!

Já vím, že ten život stojí za zlámanou berlu, ale nechat se nakrájet do nádražního guláše opravdu není příliš důstojný způsob jak opustit tento svět. Lidi, sakra, neskákejte pod vlaky!

22.11.2016 v 17:15 | Karma: 18,81 | Přečteno: 553x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Názorová osamělost

Ztrácím iluze. Ideály jako rodina, věrnost, upřímnost, cílevědomost a tvrdá práce na sobě samém dostávají jednu ránu za druhou. Co můžu udělat pro to, aby se lidé k tak důležitým věcem vrátili a přestali se k nim obracet zády?

6.11.2016 v 10:45 | Karma: 16,85 | Přečteno: 397x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Vzkaz neznámé dívce

Jednou přijde den, kdy se potkáme. Už od prvního pohledu si padneme do oka. Vše okamžitě zapadne do sebe. Nedokážu říct, kdo koho osloví jako první, ale vím, že to bude osudové setkání. Chtěl bych ti říct něco důležitého.

24.10.2016 v 1:48 | Karma: 15,07 | Přečteno: 511x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Přání

Psaní o tom, jak jsou naše přání důležitá, kolik toho díky nim můžeme dosáhnout nebo kolik toho můžeme ztratit.

17.8.2016 v 13:35 | Karma: 15,37 | Přečteno: 533x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Shrnutí a ohlédnutí

Můj blog zde na iDnes nedávno oslavil jubilejní 70. článek a přes 8 let vlastní existence. Budoucí čtenáři dostanou nabídku toho nejlepšího, ti současní mají možnost získat zákulisní informace. S chutí do toho!

14.8.2016 v 12:40 | Karma: 13,30 | Přečteno: 223x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Jako dva trosečníci

Ztroskotali jsme. Já a ty. Každý na jiném ostrově, každý v jiný čas, každý z jiného důvodu. Víme o sobě a dlouho se po sobě jen z dálky díváme.

12.7.2016 v 0:47 | Karma: 12,42 | Přečteno: 288x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Procházet peklem - a jít dál

Skončilo to. Čtyři roky zůstaly minulostí. V srdci i v duši zůstává prázdné místo po osobě, která mi byla v životě nejbližší. Co se stalo, nejde vrátit zpátky - proto musím jít dál.

30.6.2016 v 11:59 | Karma: 14,84 | Přečteno: 518x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Frankfurt 2016

Každý zvukař, osvětlovač, hráč na hudební nástroj - prostě každý, kdo to s muzikou a uměním myslí alespoň trochu vážně - musí minimálně jednou za život navštívit Frankfurt. Veletrh, jehož jméno je Musikmesse & Prolight and Sound.

11.4.2016 v 15:00 | Karma: 13,12 | Přečteno: 329x | Diskuse| Osobní

Jakub Kunčický

Modelky

Nemůžu se zbavit pocitu, že být modelkou je ta nejhorší práce na světě, přestože spousta žen sní o jejich postavách: včera jsem jich měl možnost pár potkat osobně a úplně jsem o této práci ztratil iluze ...

1.4.2016 v 7:34 | Karma: 25,31 | Přečteno: 905x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Čtvrtek v Kauflandu

Dostal jsem tři jednoduché úkoly: vrátit vratné láhve, koupit si něco dobrého a rychle se vrátit domů. Zvolil jsem si to nejhorší místo v ten nejhorší čas - Kaufland ve čtvrtek. Už to nikdy neudělám.

26.2.2016 v 10:40 | Karma: 25,82 | Přečteno: 1950x | Diskuse| Společnost

Jakub Kunčický

Až budu velký, budu milionář!

Minulý rok jsem dostal k narozeninám nejlepší dárek v životě - předplatné časopisu o životě bohatých a úspěšných, říznutý správnou motivací sebe sama. Zde je seznam, co provedu, až se stanu milionářem!

9.12.2015 v 8:00 | Karma: 15,99 | Přečteno: 642x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 78
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1118x
Jsem obyčejný kluk, který by bez své práce, elektrické kytary (drahá Eleanor), klávesnice a skleničky dobře vychlazeného Jägermeistera nedal ani ránu. Miluji kritiku všeho, co dělám, proto doufám, že se mi dostane hodně kritiky i ohledně mých článků.