Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzkaz neznámé dívce

24. 10. 2016 1:48:49
Jednou přijde den, kdy se potkáme. Už od prvního pohledu si padneme do oka. Vše okamžitě zapadne do sebe. Nedokážu říct, kdo koho osloví jako první, ale vím, že to bude osudové setkání. Chtěl bych ti říct něco důležitého.

Až ti jednoho dne dám přečíst tento článek, budeš se potulně usmívat a snad ti udělá opravdovou radost. Dokud tak neučiním, sám od sebe (vím, že si budeš moje starší články procházet), můžeš si být jistá, že zatím nenadešel ten správný čas a nepokračuj prosím dále. Děkuji. Já vím, že budeš hrozně zvědavá, já bych taky byl, ale mám k tomu velmi dobrý důvod, proč tě varuji dopředu. Mohla bys tím uškodit nejen sobě - ale také mně. Určitě to pochopíš.

Tak co, jsi připravená? Jdeme na to ...?

Každý z nás je originál. Máme v sobě otisknutou svou vlastní, originální povahu.
Z velké části je ovlivněná tím, co jsme zažili, jaké jsme získali zkušenosti a co jsme v životě dokázali - nebo v čem jsme selhali. Já jsem selhal v mnoha ohledech. Udělal jsem spoustu chyb. Díky jisté sebereflexi doufám, že jsem se dostatečně poučil a už ty samé chyby nikdy nebudu opakovat. Chybovat je lidské - na tom není nic špatného. Bez chyb bychom se nikdy neposunuli dále, nemohli bychom být lepšími lidmi.

Co jsem tím chtěl říci? V době, kdy jsem tě poznal, jsem dosáhl svého osobního maxima, byl jsem připraven na naše setkání po všech stránkách a přišlo ve správný čas. Sám osud napoví, kdy nadejde ten okamžik. Do té doby nebudu nikdy úplný, celistvý. Bude mi chybět pouze jedna jediná věc - ty, jakožto moje životní partnerka.
Ty, která sis mě vybrala, jako jsem si vybral já tebe - i když konkurence byla na obou stranách velká.

Dovol mi, abych ti napsal vše, co ti jako partner můžu dát, co je pro mě důležité a na co se můžeš jako moje vyvolená vždy spolehnout.

Budu tě milovat upřímně a z celého srdce. Každou tvou část, všechno dobré i to špatné. Náležitě ocením každý tvůj úsměv a smažu každou vrásku, která se ti na čele vytvoří. Společně jako pár vyřešíme každý problém, ať bude mít jakoukoliv podobu a bude se zdát jakkoliv neřešitelný. Každé ráno, kdy se budu vedle tebe probouzet,
bude pro mě tím nejkrásnějším zážitkem. Každou naši společnou noc ti budu celým srdcem děkovat, že mám tu příležitost s tebou být a můžu sdílet tvůj klidný spánek.

Udělám vše, co bude v mých silách, abys byla šťastná. Podpořím tě v tvých životních snech. Budu tě držet, když budeš padat dolů nebo ztratíš cestu k cíli.
Zacelím každou ránu, kterou ti život udělil. Pevně tě obejmu, když ti bude smutno. Slíbám ti všechny slzy, i kdyby jich mělo být celé moře.

V souvislostí s předchozím bodem ti už teď dlužím jednu velkou omluvu.
Omlouvám se za to, že tvoje "štěstí" nebude mým životním snem a jediným přáním. Udělám pro to první poslední, to ano, každý partner by měl udělat svou partnerku šťastnou a spokojenou, ale nesmím tento závazek postavit nad vše ostatní.
Takhle to nefunguje. Je strašně krásné dát někomu celé své já, ale ne na úkor sebe sama. Poznáš, co mi vadí, co je mi proti srsti a co budu upřímně nesnášet. Nebudeš mě nutit to dělat, jen abys byla spokojená. To je další důvod, proč si vyberu právě tebe.

Nikdy ti nebudu lhát. Nenávidím lži. Radši řeknu pravdu, která bolí, než abych se schovával za iluzi, která se tváří jako milosrdenství. Vím, že ty budeš ke mně taky naprosto upřímná. Právě ty a žádná jiná. Oba budeme vědět, že pravda je to nejdůležitější na světě. Tento fakt nás bude spojovat, držet náš vztah na té nejvyšší úrovni a každý nám bude závidět, že jsme toho schopní.

Nikdy tě nebudu v ničem omezovat. Nemůžeme být pořád jenom spolu - jsi velmi společenská, máš ráda společnost svých přátel i zcela neznámých lidí. Ráda poznáváš nové věci. Nebudu tě kontrolovat ani tě zpovídat, co jsi dělala předchozí večer. Jsem od přírody velice žárlivý člověk, rád si vymýšlím své vlastní verze toho, co se kde a s kým může stát. Je to moje nejhorší vlastnost, ale pokud o tebe nebudu chtít přijít, musím se naučit to překonat. Ty mi v tom pomůžeš. Uzdravíš mě.
Vím to. Když ne ty - tak už to nedokáže nikdo.

Zavolám ti jen tak, když budu chtít slyšet tvůj hlas. Napíšu ti spousty hezkých a procítěných zpráv. Nakreslím ti stovky drobných vzkazů, které budu nechávat všude po domě. To vše jen abys věděla, že na tebe neustále myslím a kolik toho pro mě znamenáš.

Když si člověk vybírá toho pravého partnera, nemůže uvažovat jen srdcem, duší a rozumem - musí poslouchat i své vrozené pudy. Pro mě budeš nejkrásnější ženou, kterou jsem kdy potkal. Já na sobě budu pracovat, abych se líbil i já tobě. Oba víme, že je to velmi důležitá věc, bez které člověk zakrní. Udrží nás to při plné energii,
ve správném životním tempu. Budu se ztrácet v hloubce tvých očí, budu závislý na vůni tvých vlasů a nevynechám ani jednu příležitost ochutnat sladkost tvých rtů.

Přál bych si vedle tebe zestárnout. Být s tebou až do poslední chvíle, kdy bude rozhodnuto o tom, že jeden z nás musí opustit tento svět a jít na mýtinu na konci stezky. Bude to moje jediné životní přání, které budu mít od první chvíle, kdy se potkáme.

Vím, že jsi někde tam venku. Velmi dobře schovaná, protože ještě není ta správná doba, aby se naše cesty střetly. V okamžiku, kdy píšu tento vzkaz, mám příliš mnoho starostí. Snažím se urovnat si svůj vlastní život. Učím se žít sám se sebou. Je to běh na dlouhou trať - a popravdě se mi to zatím příliš nedaří. V noci špatně spím, cítím se osamělý, nemůžu se na nic spolehnout a celá moje budoucnost je jeden opravdu velký otazník. Trávím více času v minulosti, kdy bylo vše na svém místě a já byl spokojený, než v přítomnosti, která je tak zvláštní a nestálá. Popravdě ani příliš nevěřím tomu, že bych tě někdy mohl potkat.

Vím, že vše chce svůj čas. Jsem velice netrpělivý jedinec, chtěl bych vše mít hned jako lusknutím prstů. Beru toto období jako příležitost, musím se naučit trpělivosti. Nebýt na sebe příliš tvrdý. Zvednout hlavu vzhůru, usmát se, vycenit zuby na všechny výzvy a připravit se na tvůj možný příchod.

Najdu tě, nebo strávím život hledáním.

Tak přísahám.

Autor: Jakub Kunčický | pondělí 24.10.2016 1:48 | karma článku: 13.86 | přečteno: 433x

Další články blogera

Jakub Kunčický

Setkání

Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.

17.10.2017 v 22:35 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 127 | Diskuse

Jakub Kunčický

Konec roku

Jeden z nejtěžších a nejnabitějších roků v mém životě, který si zaslouží zvěčnit formou velkého shrnutí na mém osobním blogu.

31.12.2016 v 16:16 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 275 | Diskuse

Jakub Kunčický

Neskákejte pod vlaky!

Já vím, že ten život stojí za zlámanou berlu, ale nechat se nakrájet do nádražního guláše opravdu není příliš důstojný způsob jak opustit tento svět. Lidi, sakra, neskákejte pod vlaky!

22.11.2016 v 17:15 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 463 | Diskuse

Jakub Kunčický

Názorová osamělost

Ztrácím iluze. Ideály jako rodina, věrnost, upřímnost, cílevědomost a tvrdá práce na sobě samém dostávají jednu ránu za druhou. Co můžu udělat pro to, aby se lidé k tak důležitým věcem vrátili a přestali se k nim obracet zády?

6.11.2016 v 10:45 | Karma článku: 15.81 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Karla Šimonovská - Slezáková

Malá Itálie uprostřed Prahy

,,Fuj, to je hnus." Zhrozila jsem se po otevření české konzervy loupaných ,,italských" rajčat. Teď už chápu, proč si tady lidi stěžujou na nekvalitní potraviny neboli na rozdíl potravin pro východní a západní trh.

18.10.2017 v 19:35 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 259 | Diskuse

Jana Aulehlová

Držím pusu, krok už ne

Manžel je totálně naštván, že nechci vincentku. Dcera zase neudrží smích a syn mě paroduje. Žádná viditelná lítost. Jak promluvím, přivádím každého k smíchu. Ani se jim nedivím, protože chodím s píšťalkou na krku.

18.10.2017 v 19:20 | Karma článku: 7.72 | Přečteno: 190 | Diskuse

Jan Jílek

Svoboda je jen jedna

Měl jsem včera těžký den. Hlavně pracovně, ale konec dobrý, všechno dobré. Mám už starší „Vivofit.” Zařízení, co měří počet kroků, ušlých kilometrů, čas, spotřebované kalorie atd.

18.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 268 | Diskuse

Jakub Kunčický

Setkání

Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.

17.10.2017 v 22:35 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 127 | Diskuse

Jan Svoboda

Sabbatical aneb přestávka v kariéře - den kdovíkolikátý

Stonáme. Učení jsem vzdal. Zvládli jsme návštěvu rodičů. Plenky a vypité láhve stabilně přibývají. Jsou dvě tři rodičovské sklenky denně ještě ok a další střípky ze života na prodloužené dovolené.

17.10.2017 v 21:17 | Karma článku: 5.89 | Přečteno: 201 |
Počet článků 76 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1048
Jsem obyčejný kluk, který by bez své elektrické kytary (drahá Eleanor), fotoaparátu, klávesnice a skleničky dobře vychlazeného Amundsena nedal ani ránu. Miluju kritiku všeho, co dělám, proto doufám, že se mi dostane hodně kritiky i ohledně mých článků.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.