Neskákejte pod vlaky!
Plné nástupiště lidí. Lamentují, nadávají, výrazy hrůzy i bezmoci. Bezdomovci mají předčasné Vánoce díky bohatým darům od duší nikotinem postižených. Všichni kouří.
I babička, která toho nechala před deseti lety, si musela zapálit. To jsou nervy! 80 minut zpoždění! Párková paní má podobně jako bezdomovci také žně: kdo nekouří, jí párek v rohlíku. Jednoho "maxíka" za dvacku. Zaobalení nervů a pročištění střev zaručeno.
S hrůzou stojím uprostřed tohoto davu, nevěřícně zírajíc na světelnou tabuli nad hlavou. Jsem zahalen v mlze jako v nějakém smutném romantickém filmu. Z jedné strany závan smrti z davu kuřáků, z druhé strany pára z právě otevřeného boxu na párky.
Další zákazníci. Kručí mi v žaludku. Rázně se vydávám směrem k pokladně. Zrcadlo, zrcadlo, pověz - kdo mě domů odveze? No a hlavně kdy ....
Kupuji si lístek a nenápadně vznáším dotaz, copak se asi stalo na trati, že mají páni vlakové takové zpoždění? Nějaký blbec skočil pod vlak. Nekompromisní verdikt. Blbec. Kdyby si koupil párek v rohlíku nebo krabičku cigaret, nemusel z toho mostu skočit. Třeba by přišel na to, že život vlastně není tak úplně zlý. Jenom trošku.
Rozejde se s tebou ženská. No co už, jsou takové. Najde se nová, lepší. A když nenajde, tak je třeba si najít kluka, to je prý dneska moderní. Většinou umí chlapi dobře vařit, i na pivo si rádi zajdou, vydělají více než žena a rozhodně mají větší chuť na sex. Není lepší umřít při vyvrcholení na infarkt, než zkazit lidem jinak pěkný, podzimní den?
Možná ten člověk přišel o práci. Nic proti, ale sedět doma s nataženou rukou, nic nedělat a nechat se živit je taky fajn. Jen se to nesmí přehánět, je třeba taky zajít do přírody nebo na pracovní úřad. Celkově se říká, že chození prospívá Vám i lidem ve Vašem okolí. Mnohdy si tak vyhlédnete třeba nějaký pěkný strom nebo dostanete možnost skočit pod krásné, luxusní auto. To nenapáchá takovou škodu a nestojí to tolik peněz - a když už, tak je třeba ty bohaté taky trošku oškubat, však se mají tak strašně dobře!
Nebo dluhy. To je hrůza. Do toho spadneš a ani nevíš. Přitom to není žádný problém.
Nic nemáš, nic ti nevezmou. Pokud sis nepůjčil od nějakého hodného ruského strejdy,
tak máš velkou šanci to i přežít. Je třeba vyhlásit osobní bankrot a spokojit se s málem. Dokud můžeš chodit do přírody, je to v pořádku. Víš, co tam hledat.
Napadají mě další důvody, proč by člověk (ne)měl skákat pod vlak. Nedaří se ve škole. To až na pár výjimek nikomu - stejně to jsou šprti, kdo by chtěl být dobrovolně šprtem? No fuj. Máme luxusní zdravotní péči, takovou v historii nikdy neměli a určitě by nám ji záviděli! Tolik různých lentilek pro každou příležitost. Pro klidnější s(r)(p)aní. Pro lepší náladu. Jestli chceš, můžeš chovat draky nebo jet k moři na jednorožci.
Tvoje máma neumí vysávat. No, i s tím se dá žít.
A vůbec, když jsi skočil, způsobil jsi strojvedoucímu doživotní noční můry, přidělal jsi spoustu práce všem vyšetřujícím policistům a zkazil jsi den slušné řádce lidí.
Navíc někdo musí uklidit ten nepořádek v okruhu několika desítek metrů. To jsi byl vážně takový sobec? Nebylo jednodušší si zavolat o pomoc? Sice by tě z toho mostu sundali, ale mohl bys mít chvíli lepší pocit, že se o tebe někdo zajímá. Ne, nezajímá, ale vyjednavači to sakra dobře hrají. Mohl jsi zažít luxusní horor na vlastní kůži v psychiatrické léčebně - touží po tom davy hráčů počítačových her po celém světě! Uzdravil by ses. Spíše ne, ale jak vždy říkám: nikdy se nesmíš vzdávat naděje!
A jak k tomu přijde ubohý farář a jiní duchovní vůdci - proč myslíš, že všechna náboženství zakazují sebevraždu? Razantně by jim ubylo publika! To by ty divadla mohli rovnou zabalit!
Za okny krásně ubíhá krajina zalitá zapadajícím sluncem. Nádherné barvy podzimu, opadávající listí, poslední záchvěvy, než přijde opravdová zima. Tlačím do hlavy párek, mastnou rukou píšu poznámky k tomuto článku a přemýšlím. Tak si říkám, že dokud máme kvalitní filmy pro dospělé, můžeme si dát hovězí steak, máme možnost sledovat západy i východy slunce, můžeme si v klidu zajít na porcelánový záchod a máme kde složit hlavu, není tak zle, abychom museli skákat pod vlak.
Co myslíte?
Jakub Kunčický
Malá rekonstrukce
Původní název článku zní "Co nás ve škole nenaučí aneb Nejlepší peeling je samolepicí tapetou". Smělý a jednoduchý plán na zkrášlení kuchyně se během pár hodin stává noční můrou. Co se stalo? VŠECHNO!
Jakub Kunčický
Definice dospělosti
Úderem osmnácté jsme zařazeni mezi dospělé jedince. Od tohoto okamžiku jsme zodpovědní pouze za své vlastní činy - ovšem ne každý z nás se k této zodpovědnosti postaví čelem.
Jakub Kunčický
Píšu, tedy jsem!
Velkospotřebitel propisek. Každý prázdný kousek papíru je v nebezpečí. Myšlenky, nápady, iluze, citáty. Blog je jen další z mnoha terapií pro mé splašené, nemocné prsty. Budu psát do poslední chvíle; i na smrtelné posteli.
Jakub Kunčický
O kočkách a lidech
Toto není něžný článek vychvalující kočky až do nebes. Nenajdete zde jejich fotky ani vtipné historky o společném soužití s nimi. Bude to tvrdé. Hodně tvrdé! Kočkomilům vstup zakázán.
Jakub Kunčický
Tichá domácnost
Kdykoliv se vrátím z práce domů, nenápadně po mně pokukuje. Jsem z toho lehce nervózní; normálně se mi to totiž nestává. Snažím se ignorovat její smyslný pohled a odcházím do svého pokoje.
Jakub Kunčický
Stavy zvané odvykací
Zelený papír, nedbale přilepený na ledničce, hlásá hlubokou myšlenku: "Přestal jsem kouřit, protože jsem se rozhodl zůstat na tomto světě o něco déle ...."
Jakub Kunčický
Tři svatby
Za poslední rok jsem měl to štěstí zúčastnit se tří různých svateb - a pokaždé v jiné roli. Z každé z nich jsem si odnesl zážitky na celý život. Nabízím výlet do světa, kde si lidé říkají "ano" a vstupují do svazku manželského.
Jakub Kunčický
Setkání
Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.
Jakub Kunčický
Konec roku
Jeden z nejtěžších a nejnabitějších roků v mém životě, který si zaslouží zvěčnit formou velkého shrnutí na mém osobním blogu.
Jakub Kunčický
Názorová osamělost
Ztrácím iluze. Ideály jako rodina, věrnost, upřímnost, cílevědomost a tvrdá práce na sobě samém dostávají jednu ránu za druhou. Co můžu udělat pro to, aby se lidé k tak důležitým věcem vrátili a přestali se k nim obracet zády?
Jakub Kunčický
Vzkaz neznámé dívce
Jednou přijde den, kdy se potkáme. Už od prvního pohledu si padneme do oka. Vše okamžitě zapadne do sebe. Nedokážu říct, kdo koho osloví jako první, ale vím, že to bude osudové setkání. Chtěl bych ti říct něco důležitého.
Jakub Kunčický
Přání
Psaní o tom, jak jsou naše přání důležitá, kolik toho díky nim můžeme dosáhnout nebo kolik toho můžeme ztratit.
Jakub Kunčický
Shrnutí a ohlédnutí
Můj blog zde na iDnes nedávno oslavil jubilejní 70. článek a přes 8 let vlastní existence. Budoucí čtenáři dostanou nabídku toho nejlepšího, ti současní mají možnost získat zákulisní informace. S chutí do toho!
Jakub Kunčický
Natáčení...
Dnes jsem měl jedinečnou možnost se zúčastnit natáčení českého celovečerního filmu. Kolikrát za život se naskytne taková příležitost!
Jakub Kunčický
Jako dva trosečníci
Ztroskotali jsme. Já a ty. Každý na jiném ostrově, každý v jiný čas, každý z jiného důvodu. Víme o sobě a dlouho se po sobě jen z dálky díváme.
Jakub Kunčický
Procházet peklem - a jít dál
Skončilo to. Čtyři roky zůstaly minulostí. V srdci i v duši zůstává prázdné místo po osobě, která mi byla v životě nejbližší. Co se stalo, nejde vrátit zpátky - proto musím jít dál.
Jakub Kunčický
Frankfurt 2016
Každý zvukař, osvětlovač, hráč na hudební nástroj - prostě každý, kdo to s muzikou a uměním myslí alespoň trochu vážně - musí minimálně jednou za život navštívit Frankfurt. Veletrh, jehož jméno je Musikmesse & Prolight and Sound.
Jakub Kunčický
Modelky
Nemůžu se zbavit pocitu, že být modelkou je ta nejhorší práce na světě, přestože spousta žen sní o jejich postavách: včera jsem jich měl možnost pár potkat osobně a úplně jsem o této práci ztratil iluze ...
Jakub Kunčický
Čtvrtek v Kauflandu
Dostal jsem tři jednoduché úkoly: vrátit vratné láhve, koupit si něco dobrého a rychle se vrátit domů. Zvolil jsem si to nejhorší místo v ten nejhorší čas - Kaufland ve čtvrtek. Už to nikdy neudělám.
Jakub Kunčický
Až budu velký, budu milionář!
Minulý rok jsem dostal k narozeninám nejlepší dárek v životě - předplatné časopisu o životě bohatých a úspěšných, říznutý správnou motivací sebe sama. Zde je seznam, co provedu, až se stanu milionářem!
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1118x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- Jiří Krám
- Zbyšek Hlinka
- Ondra Kňava
- Ladislav Větvička
- Markéta Demlová
- Zuzana Vrzalová
- Marek Valiček
- Rudolf Havlík
- Rudolf Polanecký
- Petra Fialová
- Martin Šuraba