Jakub Kunčický
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1118x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
- Jiří Krám
- Zbyšek Hlinka
- Ondra Kňava
- Ladislav Větvička
- Markéta Demlová
- Zuzana Vrzalová
- Marek Valiček
- Rudolf Havlík
- Rudolf Polanecký
- Petra Fialová
- Martin Šuraba
Co právě poslouchám
Oblíbené stránky
Jakub Kunčický
Mužské vibrátory vrací úder!
Stačilo tak málo! Jeden zvláštní e-mail! Následovalo menší informační šílenství, které nyní "vyvrcholí" tímto článkem. Rozbourejme společně oponu stydlivosti a pojďte si přečíst něco o zcela zvláštních vibrátorech, které přicházejí na Vaše obrazovky, aby Vám uštědřily jeden velký informační úder!
Jakub Kunčický
Druh: Člověk, Rod: Hyena Podvodná
Naprosto mě fascinuje jeden případ, který se před chvílí stal v naší rodině, kdy volal neznámý člověk jednomu z členů rodiny a mým jménem se dožadoval půjčky 50.000,- Kč. Kam až sahá lidský hyenismus a touha za každou cenu okrádat lidi kolem sebe ??
Jakub Kunčický
Pozitivní emoce
Nelíbí se mi, co se děje ve všech médiích a jaká panuje nálada mezi mými známými. Hlavně mi vadí to, co slýchávám ve škole, na ulici, v autobuse, vlaku nebo i v obyčejné hospodě. I zde na blogu to není o moc lepší. Jsme zasypáváni hlínou negativních emocí v hrobech, které nám vykopal svět kolem nás. Sype se ze všech stran a já bych tomu rád učinil přítrž!
Jakub Kunčický
Rodina Ulmanů
Říká se, že v dnešní době čím dál více upadá význam rodiny jako takové. Chtěl bych Vám dnes ukázat (alespoň tedy slovně), jak má dle mého názoru vypadat moderní rodina v dnešním tvrdém a nekompromisním světě, kdy stoupá rozvodovost, klesá porodnost a spousta lidí je zdeptaná médii ohledně práce či osobních nedostatků. Představuji Vám rodinu Ulmanů!
Jakub Kunčický
Autismus
O víkendu jsem zažil velice emotivní zkušenost. Poznal jsem na návštěvě rodiny své přítelkyně malou a velice aktivní dívku, která trpí autismem. Byl to tak silný zážitek, že se o něj chci podělit i zde na Blogu. Snad si z něj každý odnese nemalé ponaučení.
Jakub Kunčický
Vzorky národa: hokejoví fanoušci
Právě probíhá zimní olympiáda v ruské Soči. To jistě všichni víte. Jako každý "hokejový svátek" se opět nestačím divit, co všechno jsou lidi schopní vypustit z pusy nebo ze svých klávesnicí na toto téma. Rozhodl jsem se jejich chování veřejně zkritizovat v tomto krátkém článku.
Jakub Kunčický
Pavel a já
Ani papež, ani sportovec. Žádný politik nebo jiná veřejně známá osoba. Už vůbec ne ten Pavel, který bydlí v domě naproti nebo Vám každý večer narušuje poklidné sledování Ordinace (či Ulice, jak je komu libo!) hlasitým poslechem hudby. Pavel je řidič. Máme za sebou téměř dva roky spolupráce v naší firmě. Spojují nás tisíce společných kilometrů a zažil jsem s ním spoustu legrace i mimořádně trapných situací, které v plné míře vychytávám já. Rozhodl jsem se věnovat mu tento článek.
Jakub Kunčický
Ztracený
Osobní článek o tom, jak jsem ztratil svou životní cestu. Nevím, kudy kam a pálím mosty, které stály tolik úsilí a kterým jsem tolik věřil. Hoří v plamenech zklamání. Jsem ztracený.
Jakub Kunčický
Návraty domů
Před pár hodinami jsem se vrátil z posledního koncertu naší kapely v původní sestavě. Stojím před domem a říkám si: "Chci se vrátit zpátky. Co tady vůbec dělám?"
Jakub Kunčický
Děti Jehovovi
Dnes odpoledne jsem se měl tu možnost být účastníkem návštěvy Svědků v domě mého dobrého kamaráda. Celá situace se mi zdála tak odporná, že jsem se rozhodl napsat článek kritizující toto náboženství a různé praktiky tzv. "Svědků Jehovových".
Jakub Kunčický
Řešení problémů : muži vs. ženy
Rozhodl jsem se napsat krátkou úvahu na téma: jak řeší problémy muži a jak řeší problémy ženy. Využiji k tomu svou vlastní, lehce nechutnou, teorii. Slabší povahy nechť pokračují v cestě a najdou si jiný blog, ty otrlejší zvu dále a přeji příjemné počtení.
Jakub Kunčický
Jak se boří Praha
... aneb vyprávění o sobotní strastiplné cestě naší kapely Radgorath, kdy jsme se vydali daleko na západ od havířovských domovů směrem do města měst - jak poznamenal na tramvajové zastávce jeden z bezvěrných obyvatelů této betonové džungle. Město poskvrněné krví našich předků vzdorovalo opravdu dlouho - přesto nakonec padlo!
Jakub Kunčický
Hra na "pluskovanou"
Jeden z našich drahých domovů pro nás aktivně píšící blogery, milý iDnes, zavedl téměř před měsícem povinnost uvádět v diskuzích své pravé jméno místo tolik charakteristického nicku. Dal nám také možnost hrát si na "pluskovanou". Jak se tato hra vlastně hraje?
Jakub Kunčický
Imaginární místnost č. 602
Vidím zelené dveře. Barva je to odporná, tak ostrá, tak šílená! Oči mě bolí a já již dále nezvládám ten pohled. Neunikl mi však velice důležitý detail. Nápis na malé cedulce ve výšce očí. Hovoří jasně: "Místnost č. 602". Tichý hlas za mými zády stále dokola opakuje jedinou hrozivou informaci, která se mi již nadobro vypálila do duše: "Ujel ti vlak, už se nikdy nevrátíš, tvá cesta má jediný směr. Neváhej, drahý, vstup do mého světa."
Jakub Kunčický
Má první půlkolona
Já, tanečník z rodu dřevitého, sportovní anti-talent všeho druhu, expert na trapasy a vášnivý vyhledávač úplně nových zkušeností, jsem se nabídl, že doprovodím svou partnerku (výbornou tanečnici, která se věnuje tanci naplno už delší dobu) na taneční půlkolonu do Orlové. Bez jakýchkoliv předchozích zkušeností s tancem. Jak jsem se svého úkolu zhostil si můžete přečíst v tomto článku! :-)
Jakub Kunčický
Vysoká škola aneb "Je důležité mít víru!"
"Naučím tě to, neboj se! Věř mi! Dívej se. Takhle. MRK! Normálně necháš jedno oko otevřené a to druhé schováš pod víčko. Dívej. MRK! Tak jo. Jdeme na to. Připrav seeeeee, pozooooooor, TEĎ! Ne oběma, trdlo, jedním okem! Ach jo ..."
Jakub Kunčický
Vysoká škola aneb "Zabiju ti plyšáka!"
Dnes ráno žádný kravál nebude, drahý budíku! Úspěšně vstávám do třetího školního týdne dříve než můj velký a úhlavní nepřítel.
Jakub Kunčický
Kadeřnice
Sobota, deset hodin dopoledne. Mužská část naší malé rodiny se vydává na strastiplné turné po celém Havířově, v naději, že jejich vlasy budou ostříhány a tím dojdou věčného pokoje na další rok.
Jakub Kunčický
Věnováno Slovákům a Slovensku
Za poslední rok jsem měl tu možnost navštívit párkrát Slovensko a strávit nějaký ten čas s obyvateli této nám velice blízké země. Ať již se Slováky původními (přistěhovali se ze Slovenska sem k nám), novými (kamarádka na Slovensko utekla) či s místními. Získali si mé velké sympatie, rozhodl jsem se tedy věnovat jim tento malý článek.
Jakub Kunčický
Vysoká škola aneb "Zpátky ve druhém ročníku!"
Prázdniny skončily. Je šest hodin ráno a můj starý komunistický budík drze vyřvává na celý pokoj nějaký prastarý hit z hitparád dávno zapomenutých, který mu podstrčila rádiová stanice neznámého jména.
Jakub Kunčický
Na světě je málo lásky !!!
Lidstvo se neustále honí za penězmi, vlastním úspěchem nebo za různými "globálními" problémy. U nás se řeší špatná politická situace, methanolové šílenství, rasismus a církevní restituce. Každý z nás je individuální a točí se v kruhu problémů. Všichni však stále a dokola zapomínáme na to nejdůležitější, co člověk vůbec může mít. Na lásku blízkého člověka. Myslíte, že teď budete číst článek, ze kterého bude kapat patos? Ani omylem! Myslím to zcela vážně!
Jakub Kunčický
Jdeme na jedno? I na dva!
Jednoho dne jsem se otočil na svého spolužáka ze střední školy, uprostřed hodiny matematiky, a říkám: "Ty, Peter, na jaké téma bych měl napsat další článek na svůj blog?" On mi odpověděl bez jakéhokoliv většího rozmyšlení: "Napiš něco o pivě!" Já se zamyslel a říkám si: "O pivě? Tak to vůbec nemám páru, co bych tam měl vlastně psát! Všichni ho důvěrně znají a to prostě nemůžu zvládnout!"
Jakub Kunčický
Vlastní zkušenosti - rasismus
Média jsou v posledních dnech plná informací o situaci v severních Čechách. Vše začalo napadením mačetama v herně, pokračovalo to "vyrovnaným" soubojem dvacet na čtyři a vyvrcholilo to (prozatím) vysláním těžkooděnců do "postižené" lokality. Po přečtení některých blogů a hlavně různých diskuzí zde na iDnes jsem se rozhodl také přispět do veřejné diskuze na téma - rasismus. Konkrétně z vlastního pohledu a z vlastních zkušeností.
Jakub Kunčický
Já, pohádková víla!
Minulý týden jsem byl pozván na maškarní akci, která se konala včera večer na zámku v Hranicích na Moravě. Téma bylo jasně dané: pohádkové bytosti. S drzostí sobě vlastní jsem se rozhodl zvolit velice netradiční kostým: pohádková víla. Jak to vlastně dopadlo?
Jakub Kunčický
Vzpomínky na léto
Venku mrzne až praští, každou chvíli tam je neprostupná mlha nebo mrznoucí déšť. Naši náladu ovlivňuje nedostatek sluníčka a nedostatek pozitivní energie z tepla. Sedl jsem si tedy doma ke svému počítači a ponořil se do myšlenek a představ, jaké to je v létě vlastně super. Nechť Vás tento článek alespoň trošku zahřeje a zlepší Vám o stupínek náladu :-)
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
