Věnováno Slovákům a Slovensku

Za poslední rok jsem měl tu možnost navštívit párkrát Slovensko a strávit nějaký ten čas s obyvateli této nám velice blízké země. Ať již se Slováky původními (přistěhovali se ze Slovenska sem k nám), novými (kamarádka na Slovensko utekla) či s místními. Získali si mé velké sympatie, rozhodl jsem se tedy věnovat jim tento malý článek.

V sobotu jsme hráli s naší kapelou Radgorath (zastávám zde post kytaristy) ve slovenské Žilině na dalším ročníku oblíbeného Dragon Festu v Boonker Clubu. Byl to naprosto nezapomenutelný zážitek. Dovolte mi, abych Vám jej v krátkosti povyprávěl. 

Dopoledne jsme naložili veškeré vybavení, kapelu, kamarády, fanoušky a ve třech naprosto narvaných autech jsme se vydali směr Žilina. Cestou jsme se naladili muzikou naším srdcím nejbližší (no dobře, kecám, chudák Andyniniana moc black-metalu neholduje). Vše probíhalo v pořádku, měli jsme dobrý čas, silnice byly celkem prázdné a na Slovensku nás přivítalo i nezvykle teplé počasí na tuto roční dobu. Po příjezdu na místo jsme zjistili, že se akce posouvá o nějakou tu hodinku - v klubu za pultem obsluhovala prozatím uklízečka s pořádným slovenským koštětem, nepřivezli ještě ani pivo a první kapela se ztratila po cestě. První zajímavá vlastnost Slováků - nikam nespěchat, vše brát s klidem a hlavně "no stress". Poseděli jsme tedy, posvačili jako správní Češi (na zídce na parkovišti za našima autama pěkně rohlíky a chleby zabalené v alobalu), dali si s organizátory pravou slovenskou MARHULU (pretože u Vás je tá prohibícia) a vyčkali zahájení. 

Druhá zajímavá vlastnost Slováků - velká láska k alkoholu. Celá eskadra metalistů doslova a do písmene "vychlastala" 7 beček za necelé 4 hodiny !!! Pak už jsme jenom chodili a brečeli, že pivo došlo !!! Metalista není kaktus - MUSÍ PÍT !!!

Náš koncert měl naprosto jedinečnou atmosféru, kterou jsem ještě nikdy za svou "kariéru" nezažil. Mohla za to jednak naše eskadra pohanských fanoušků a také nemalý počet přítomných Slováků, kteří se rozhodně nenechali našimi zahanbit a ukázali nám, jak vypadá pravý a nefalšovaný slovenský kotel !!! Nemohl jsem si nevšimnout dalšího důležitého bodu, který mám na Slovácích - lépe řečeno, na Slovenkách - velmi rád. To jsou tak pěkné baby, že nejeden z nás měl co dělat, aby nekroužil očima tam, kam nemá !!! (i když je to zdravé, neříkám nic!)

Pokřtili jsme naše CD, dohráli koncert a šli se věnovat pivu (dokud se všechno nevypilo) a fanouškům. Podruhé v životě jsem mohl dát někomu podpis (rovnou tři byly!) a mohl jsem se setkat se čtvrtou zajímavou vlastností Slováků - kdyby mohli, tak se s Vámi rozdělí i o poslední triko a vždy jsou velice štědří a pohostinní. Měli jsme s sebou jen pár CD, mám pocit, že pouhých 7, která ale zmizely okamžitě. Prodávali jsme jedno za 2 éčka a v konečném součtu jsme vydělali éček 30. Jen tak. Šílené. Nemluvě o nabídkách, které jsme dostali a o reakcích, které byly naprosto a 100% kladné. O množství společně vypitého alkoholu se zmiňovat také nebudu. Děkujeme, Žilino, a budeme se těšit někdy příště !!!

Mám ve svém okolí také dvě velmi důležité Slovenky, kterým bych na konec tohoto článku rád věnoval pár vět. 

První jmenovanou je Zuzka. Původem Slovenka. Má malé dítě, do toho ještě studuje se mnou vysokou školu a je bravurní matka. Zvládá víc věcí najednou, než kdokoliv z mého okolí. Prošla si za svůj život docela velkými problémy a stále ještě nemá vyhráno. Vážím si jí jako člověka i za to, co pro mě všechno dělá - nebýt jí, tak bych už dávno na vysoké škole nestudoval. I někteří profesoři mi to zcela rádi a pravidelně připomínají :-)

Druhou jmenovanou je Nikol. Původem Češka. Před třemi lety utekla do Bratislavy a začala úplně nový život. Má teď celkem velký byt, snoubence, kvalitní práci a vlastně jí vůbec nic nechybí. V pondělí přijela na otočku k nám do Havířova a já měl tu možnost s ní strávit pár hodin. Zajímavé, jak dokážou tři roky změnit člověka. Nikol nám zkrásněla, nabrala těžce slovenský přízvuk a získala také slovenskou pohostinnost a typickou štědrost. Jinak se vlastně vůbec nezměnila a je to pořád ta fajn holka, se kterou člověk posedí, pokecá o čemkoliv a vždy je rád za její charismatickou a veselou přítomnost. Rád jsem tě po dlouhé době viděl a budu se těšit na výlet do Bratislavy :-)

:-) Díky holky, že vás mám :-)

Jenom já jsem pořád stejný: nezkrásněl jsem, pořád mluvím tou svou zpatlanou češtinou. Štědrost u mě v nejbližší době nehrozí : vyhlásil jsem status "socky" a dokonce mám i vlastního exekutora. Jdu si tedy dopřát oběd a Vám všem ostatním přeji hezký zbytek dne :-)